![]() | Borislav Slavov, Tilman Sillescu, Hans Zimmer, Lorne Balfe - Crysis 2 Soundtrack Naprosto dokonalá hudební kompozice k monumentální hře, mnohonásobně překonává většinu hollywoodské tvorby. | |
![]() | David Guetta - Nothing But The Beat V číselném hodnocení by nedostalo ani za sedm, ale když každá písnička je tak zábavná! | |
![]() | Florence + The Machine - Ceremonials V anketě bych hlasoval pro toto jako album roku, dostalo mě celé na první poslech a to mě předchozí debut zcela minul. | |
![]() | Game - The R.E.D. Album Rapová nahrávka roku, všechny tři singly jsou boží a zbytek je též výborný. | |
![]() | Jay-Z & Kanye West - Watch The Throne Jenom za "Murder To Excellence" by si toto umístění zasloužili, ale celé deska je zajímavá a silná, i když mnohem slabší než třeba "Fantasy". | |
![]() | Lady Gaga - Born This Way Album, které jsem poslouchal nejvíce dokola a dokola... aby se mi pak hrozně ohrálo, "Hair" a "Heavy Metal Lover" jsou ale moje! | |
![]() | LMFAO - Sorry For Party Rocking Tři singly "Party Rock Anthem"-"Sexy And I Know It"-"Champagne Showers" nemají chybu a na pařby v Nebi a jinde budu vždy rád vzpomínat (kdyby teda po akci vždycky nepřišli Men In Black a nevymazali mi paměť) | |
![]() | Pitbull - Planet Pit V hodnocení lepší než LMFAO, singly neméně skvělé, pouštím si furt. | |
![]() | The Lonely Island - Turtleneck & Chain Kdo neslyšel, tak ať to napraví, kopa srandy, ale též skvělá hudba a dokonalé featuringy. | |
![]() | The Weeknd - House Of Balloons Překvapení roku, "The Morning" mě dostává a celý mixtape je výjimečný počin. Další dva už se mi tak nelíbily. |
Blink 182 - Neighborhoods - bavili mě stejně jak před lety
Cliff Martinez & VA - Drive Soundtrack - dokonalé licensované skladby i atmosférické score
Coldplay - Mylo Xyloto - docela zklamání, ale "Paradise" je u mě nejpouštěnější skladbou roku
Common - The Dreamer - první jeho deska, co jsem slyšel celou, super alternativní hip-hop
Dev - The Night The Sun Came up - velmi příjemné překvapení, zábavné popové album
Drake - Take Care - Drakeova deska opět neposlouchatelná, ale ty tři singly jsou super
Foster The People - Torches - kdybych spočítal, kolikrát je za loňský rok nasdíleli lidi na FB!
Frank Ocean - Nostalgia, Ultra - zaujal na Trůnu, mixtape jsem poslechl zpětně a stálo to za to
Lil Wayne - The Carter IV - slabší než trojka, ale stále hodně dobrá
Limp Bizkit - Gold Cobra - žádná megaskvělá deska to není, ale Bizkiti jsou zpět a jde jim to!
M83 - Hurry Up, We're Dreaming - "Midnight City" je jedna ze srdcovek, hodně zajímavé album
Moby - Destroyed - Moby se mi už moc nelíbí, ale tady se mu několik skladeb podařilo
Red Hot Chili Peppers - I'm With You - velmi se povedlo a těším se na koncert
Rihanna - Talk That Talk - velké zklamání, desku vůbec neposlouchám kromě "Love" a "TTT"
The Roots - Undun - nečekal jsem, že tu budu mít tolik alternativního hip-hopu/r'n'b
+ Bonus: česká scéna - hip-hop v roce 2011 nestál za nic, takže top tři vidím překvapivě takto: 1. Tata Bojs - Ležatá osmička
2. Vypsaná fiXa - Detaily
3. Ben Cristovao - Benny Cristo











Osobně nemám z roku 2011, co se desek týče, moc dobrý pocit. Vyšlo sice dost kvalitních kusů, které mě i bavily, i dost těch, které mohu považovat za poměrně zásadní, ale že by mě něco dostalo vyloženě do kolen, to ne. Výjimku tvoří francouzští M83 a jejich opus "Hurry Up, We're Dreaming". Jistě, možná by dvojalbum zasloužilo trošku protřídit (proto bych mu asi nedal desítku), ale ve finále jako celek zkrátka funguje výborně. Album roku.
Jako vždy se urodilo hodně zajímavých skladeb (mezi ty řadím i jednotlivé kusy alb, ne jen singly) a vybrat tu nej bylo jako vždy těžké. Nakonec ale - chtě nechtě - musím vybrat islandskou královnu Björk, která pod heslem "Když všichni do mainstreamu tlačí dubstep, tak já tam protlačím breakcore" vytvořila song, který rok 2011 reprezentuje asi nejlíp - "Crystalline":
Debutová eponymní deska tria Jananas sice vyšla ještě v roce 2010, ale na Silvestra moc poprasku těžko mohla způsobit a být přehlížena i v bilancích roku 2011 si prostě nezaslouží. Navíc svojí náladou, výbornými hravými texty a svěží hudbou patří tento folkový soubor spíše k jaru nebo létu. A song "Pražské jaro" je podle mě taková krásná ukázka toho, jak to Jananas s hudbou myslejí, i když je zpěvačka Jana tak trochu trubka (podle slov písně, aby bylo jasno).
Tata bojs – Opakování
"Nebudeme se opakovat, nebudeme se opakovat, nebudeme se opakovat." Ležatá osmička Tata bojs se zkrátka vryla do hlavy, což ještě jistě u řady lidí umocnily podzimní koncertní show – u mě teda určitě. První singl "Opakování", v němž navzdory úvodní proklamaci pánové po opakování přímo volají, působí sice tak nějak obyčejně (u Tata bojs nemůže ale mít "obyčejný" jakýkoliv negativní význam), ale svojí vlezlostí v mých přehrávačích předčil i třeba rockovou řežbu "2031" – a to je co říct.
Traband – Vetřelec
Traband mě vloni moc nepotěšil, rockově řinčivá "Domasa" mě oslovovala přece jen více než poslední kousek Jardy Svobody a spol. nazvaný "Neslýchané", který obsahuje hlavně starší, do té doby nevydané písně v celkově poměrně klidném balení. Nicméně až hororový "Vetřelec" je výborná věc, plná krve, mrazivá, nahánějící husí kůži. Právě tím z alba vyniká a možná že právě tím si také vysloužila moje sympatie, a to nejsem žádný úchylák.
Plexis – Síla v srdci
Ať si říká, kdo chce, co chce, Plexis, ano, ti "dědouškové" scény, vydali letos jednu z nejlepších punkových desek u nás. Osobně můžu říct, že jsem byl v červnu velmi mile překvapen, a soudě dle názorů, že singl "Síla v srdci", který v těchto dnech dostává i obrazovou podobu, je punkový song roku, jsem těžko mohl být sám. Více komentovat nebudu, už toto bohatě stačí, abych byl v diskusi dobírán kvůli spřízněnosti s kapelou.
The Fialky – Gangy ze základky
První školní den vypustili Kečup a spol. skočný singl "Gangy ze základky", který není o ničem jiném než o školní šikaně. Možná nepříliš veselé téma pro začátek školy a možná vám ska už dávno leze krkem, ale tato píseň je vrcholem poslední desky pražských The Fialky nazvané "Kapitán 77" a deska je pro změnu jedním z nejlepších kusů loňské punkové produkce. Tak co dodat víc?
Vypsaná fiXa – Diskokaktus
Můžete pardubickou fiXu nenávidět za to, kam se vyvíjí, můžete tím naplnit internetové diskuse a profily na fejsbuku, ale to je tak všechno, co můžete dělat, protože nakonec si vás Márdi a spol. stejně více či méně omotají kolem prstu. U novinky "Detaily" to v mém případě trvalo o dost kratší dobu než před dvěma lety s "Klenotem", za což jistě můžou i takové diskokaktusové hlášky jako "Táta si píská Live is life a dal si s bráchou give me five" nebo "Sheena is punkrocker – a pak tvůj táta řekne radostí fuck a přes fuck nejede vlak, děda by radši Mišíka". Takže tak.
Prague Conspiracy – Silence
Původně se jmenovali Prague Ska Conspiracy, jejich frontwoman byla exotická černoška Mariana a byli čerstvým vítrem na festivalových pódiích. Vloni na podzim bylo vše jinak. Kapela již dříve vypustila ze jména slůvko ska, stejně tak se pomalu vzdalovala původnímu ska ladění repertoáru, což souviselo i s redukcí muzikantské sestavy. Vloni v říjnu nakonec kvůli mateřským povinnostem kapelu opustila i Mariana a důstojně ji nahradila Aneta Galisová, která se kdysi účastnila superstářího televizního hledání. Kapela jede dál, má pořád šťávy na rozdávání, akorát podzimní turné nebylo zrovna příliš navštěvované. A to je velká škoda!
Wanastowi Vjecy – Korálky z karneolu
Na Wanastowkách jsem vyrůstal, takže jejich probuzení v nové sestavě jsem si nemohl nechat ujít. Deska "Letíme na Wenuši" sice není excelentní kousek, ale pokud se některé z písní zařadí na nějakou případnou budoucí bestofku kromě singlového "Kulometu", tak to určitě bude skladba "Korálky z karneolu", která kráčí ve stopách nejlepších Kodymových balad a které na hodnotě ještě přidává nádherný vokál Lenky Dusilové.
Kurtizány z 25. avenue – Gagarin
Parta Tomáše Varteckého chystá na letošek nové album a jako předkrm z ní byl na konci listopadu představen singl "Gagarin", který později ve Futuru pokřtila Varteckého partnerka Anna K. "Gagarin" nemá moc společného s dávnou tvorbou Kurtizán, ovšem to před vydáním zatím poslední desky "Teorie morfické rezonance" neměl ani singl "Ubiquity 5" a nakonec hned třeba druhý song "Tesla" je kytarový nářez. Takže bacha, Gagarin vás vidí a beztak ještě přitlačí na pilu. Teda na struny.
Lenka Dusilová – Ptáci
To nejzajímavější na konec. Lenku Dusilovou mám rád jako rockerku v dobách Sluníčka, Lucie či Pusy, ale z každého jejího nového projektu doslova padám na hubu. Bylo tomu tak u Eternal Seekers, je tomu stejně nyní u "Baromantiky", kde zpěvačka krasobruslí mezi tichem, jazzem, world music, elektronikou, rockovými polohami a nevím, čím ještě, a pokaždé je to pohlazení, které jen tak nepřestane bavit, i když není ihned přístupné všem a stejně. "Ptáci" jsou takovou tanečnější baromantickou ukázkou.
Ještě než se dozvíme jak vypadal rok 2011 podle redakce musicserveru (a věřte, že to bude již brzy), tak se s vámi dovolím podělit o svá nejoblíbenější alba uplynulého roku. Jako milovník kytarovek jsem si sice loni docela zoufal, ale na nedostatek zajímavých desek jsem si rozhodně stěžovat nemohl. Moje čtyřicítka vypadá následovně:
Zatímco už skoro všude bývá zvykem rekapitulovat roky v polovině prosince, na musicserveru si tradičně (a je to škoda) dáváme načas. Dle mého je tak nejvyšší čas alespoň částečně odkrýt karty. Žebříček letos bude vypadat jinak, na spoustu věcí se nedostane, a tak je blog ideální platformou k tomu podělit se o nějaké osobní špíčky.
V mé soukromé excelové tabulce, kam se snažím poctivě zapisovat to nej z každých dvanácti měsíců, má své místo i kategorie Guilty Pleasure. Do ní se už někdy v březnu pohodlně usadil americký písničkář William Fitzsimmons. Jeho songy můžou znát fanoušci seriálu "Grey's Anatomy", ke mně se ale dostal náhodou při projíždění typu z Hypem.com. Tehdy se tam objevil tento remix:
RSS 2.0