Ten zážitek nemám k čemu přirovnat. Vešel jsem, usadil se a během pár minut byl ztracenej. Vybraná společnost v čele s hospodským stejně vostrým jako první odtočený pivo mi okamžitě poskytla pocit pohody. O hudební kulisu se postarala ošatka známých melodií v netradičním podání výtečně sehraného tria. S radostí jsem poznával štamgasty i náhodné hosty a nechal se vtáhnout do jejich "malých" příběhů odvyprávěných pohybem. Díval se a žasnul, jak jím porušují horizontálním i vertikálním směrem zákony gravitace. Tedy alespoň pro mě, jako pro laika. Jinak by se dalo napsat, že jen přišli na způsob, jak je naklonit na svou stranu a nerozbit si přitom držku. Což ale hrozí v pořádný hospodě vždycky. Ale tohle je víc než hospoda, tohle je holešovická La Putyka! Tak do ní taky zajděte. Ale bacha, hospodskej nemá rád, když se mu tam někdo courá těsně před zavíračkou.

Na začátku týdne se objevila zpráva o novém letním festivalu. Open Air Festival, jak byl pojmenován, je naplánovaný na druhý srpnový víkend. A dokonce zná i svou první zahraniční hvězdu - Faithless. Potud nic překvapivého. Každý rok nějaký festival vznikne a nějaký zanikne. Na zdejší festivalový koloběh jsme si zkrátka už zvykli. Jenomže onen nový podnik zaštiťuje generálním partnerstvím společnost O2. Tedy společnost, která byla dosavadně spjata se Sázavafestem. Po minulém ročníku dokonce oznámila navýšení své finanční podpory. Může si O2 při doznívající ekonomické krizi dovolit dotovat dva festivaly? Navíc probíhající jen týden od sebe? Z oddělení, které má na starosti sponzoring a interaktivní partnerství přišla překvapivá odpověď. Pro rok 2010 již není O2 partnerem Sázavafestu, ale Open Air Festivalu. Na portálu idnes.cz se ve zprávě o novém festivalu objevila zmínka, že Faithless měl v úmyslu dovést i pořadatel Sázavafestu. Nepodařilo se jim ho však zkontaktovat, aby k celé situaci mohl poskytnout komentář. Oficiální stránky Sázavafestu končí zápisem z poloviny ledna, aniž by ovšem uváděly jakékoliv jméno účinkujícího pro svůj desátý ročník. A pozor, chybí už i jakákoliv zmínka o partnerství s O2 pro letošní rok. Co stojí za tak náhlou změnou, když nám ještě na sklonku léta bylo předhazováno jejich idylické souznění?

Pardubice si mohly v páteční večer vybrat. Na rozloze pár desítek metrů čtverečních bylo možné zvolit si akci dle svého gusta. Od další z řady tekkových Audio Sabotage parties přes plesové rozjímání až po koncert slovenské partičky Živé kvety. Jakoby z jinak všedního krajského města vyrostlo rázem multikulturní středisko. Má volba nakonec padla na poslední možnost. A s odstupem pár desítek minut od skončení produkce musím poznamenat, že jsem tomu rád. Dlouho se mi nepoštěstilo navštívit tak vynikající koncert. Klub Ponorka ve švech rozhodně nepraskal. Není se ani čemu divit. Dlouhodobě podceňovaná otázka propagace opět ukázala svou odvrácenou tvář. I tak se ale sešlo příjemné množství lidí, které dokázalo podržet atmosféru. Přiznávám, že skupina Živé kvety mě doposud míjela. Přesto jsem měl ale od první skladby pocit, jako bych je znal už pár let. Jejich koncert v rámci propagačního turné k nové desce "Spusť" byl geniální ve vyplnění intimity nevelkého prostoru a nepřekonatelný v gradujícím playlistu. Přes devadesát minut hudby bez hluchého místa. To už je vskutku neuvěřitelný výkon. Jejich městský folk postavený na souznění chvílemi až čtyř kytar, bicích a barevném hlasu zpěvačky dokázal být zkrátka přesvědčivý ve všech svých polohách. Ať už šlo o rozjeté, k čistému rocku se blížící, vypalovačky nebo o písničky vycházející z akustických nálad. Vše jim vycházelo. Zkrátka, pokud budete v prvním únorovém týdnu v Olomouci či v Praze, neváhejte se s touto příjemnou bandou seznámit. Rozhodně nebudete litovat.

Královny popu je rozporuplný podnik. Předchozí ročníky ukázaly, jak snadno lze z velkohubé hudební události stvořit plesový raut pro pár stovek vyvolených. Bohulibý záměr zkrátka utloukl komerční balast. Letošní produkce slibovala malou naději, že je ještě cesta zpět k původnímu záměru dát prostor velkým i zajímavým ženským hlasům. Už samotný podtitul "unplugged & glamour" zněl téměř revolučně. Výsledek? Zatímco unplugged se podařilo z části naplnit, za glamour byla nejvíce Kateřina Brožová, kterou sem nejspíše dostalo její široké sociální cítění, protože pěvecky to bylo skutečně peklo. Ale kdo ví, třeba jí jediné jenom ublížil televizní záznam. Ten až do tohoto místa byl vskutku solidně naplněn poslouchatelnými kousky. Celé to jenom kazilo nesmyslné estrádní průvodní slovo. A ona ošizená přítomnost zástupkyň glamour scény. Bára Basiková mohla být její součástí tak před patnácti lety, ale nyní je jen věkově podivnou Johankou z Arku. Eva Pilarová do této kategorie patří už jenom z úcty k odzpívaným letům. Jestlipak ale byla oslovena Klára Vytisková, Magdalena Šalamounová či La Petite Sonja? Já vím, zbytečná otázka. Tak třeba příště.

Po loňské jednodenní návštěvě Sázavafestu, jsem se vrátil na místo činu. Tentokrát už na celý festival. Bohužel. První temné náznaky přišly hned ve středu. Otevřen byl pouze horní kemp. Za vyděračsky nastavené vstupné do něj počítané nikoliv na stan, ale na osobu, byla protihodnota téměř nulová. Na pár stovek lidí připadlo pouze pět toi toiek! Navíc nebylo kde se umýt, o pitné vodě nemluvě. Ve čtvrtek přišlo pro změnu tříhodinové zpoždění otevření areálu. Výmluvy na úpravu terénu byly směšné, neboť se po něm vesele proháněli pořadatelé na terénních čtyřkolkách. Ale možná, že právě toto byly ony úpravy. Další tvrdý náraz přišel po prozkoumání částečně zprovozněného festivalového území. Žádné záchody, žádná viditelně umístěná cisterna s pitnou vodou! Pokud jste si potřebovali ulevit, bylo nutné areál opustit, což následně znamenalo opět projít kontrolními turnikety. Jak se ovšem ukázalo v pátek, nedostatek hygienického zázemí příliš nevylepšilo ani otevření prostoru hlavních pódií. Z chvástání týdny dopředu o rekordních předprodejích se stal výsměch všem návštěvníkům. Potvrdila to i sobota. Ani vysoké teploty nedonutily nikoho z pořadatelského týmu zabezpečit dostatek pitné vody. Přitom za plotem areálu se bylo možné pokochat pohledem na složené palety minerálních vod. Díky absenci rozumu odstraněného zřejmě vidinou nemalých tržeb, se nebylo před sluncem kam schovat, neboť chyběl centrální zastřešený prostor mimo pódia vybavený alespoň lavičkami. Finále přehlídky hlouposti přišlo při jednom z xtých průchodů turnikety, kdy na mě pokynul jeden z hlídačů. Přistoupil jsem k němu a odměnou mi byla pokoutně položená otázka, jestli náhodou nemám něco do jointu. Zdráhal jsem se tomu uvěřit, ale o pár vteřin později dorazil se stejnou zkušeností i kamarád. Napadlo nás, že se asi jedná o nový přístup zamezení průniku drog na festival. Jenom nám v tom chyběl jejich kompletní výčet. Ale kdo ví, třeba se po tvrdých drogách sháněli strážci pro změnu u VIP vstupu. Pokud ne, zapadá to spolu s větou moderátora na hlavním pódiu o jeho třetím dni kalení do celkové koncepce O2 Sázavafestu – navoněná bída.