Myslím, že je až smutné, že hudební ankety vyhrávají neustále ta samá jména, přitom je mezi námi tolik talentovaných umělců. Posuďte sami.

1) Je sice fajn, že je Roxy po rekonstrukci a hezky vymalované, ale pokud bude dále mnohonásobně přeprodávat kapacitu sálu (viz např. Róisín Murphy..), tak může mít vymalováno třeba na růžovo, a bude to pořád stát za velké ho... 2) Po většinu času se snažím být ke kuřákům tolerantní, ale zapálit si cigáro ve vydýchaném sále, kde vám funí za krk dalších deset lidí, je prostě bezohlednost. 3)Pokud se chcete ve vteřině stát nejneoblíbenějším účastníkem koncertu, vemte si vysoké podpatky a čelenku s výraznou aplikací. 4) Dávat si sraz v přecpaném klubu, kde není signál, se slovy "Sejdem se někde vevnitř" není úplně nejlepší plán. 5)Přesto všechno je fajn vědět, že i české zpěvačky, jakou je Kateřina Winterová, dokážou zpívat krásně čistě, procítěně a ještě s výbornou angličtinou. A taky že EOST mají pořád koule.

DEN 2 18:00 Anna K - hvězda dne!
18:30 byla jsem odvolána na rozhovor se Skunk Anansie a Dreadzone. Nestihla jsem kvůli nim Marii Rottrovou, ale udržela jsem se a nechrstla jim minerálku do obličeje...
20:00 Nuda na Trickym
21:00 Hudební orgasmus na Skunk Anansie
22:00 Smíšené pocity z Prodigy.
23:00-????? Spousta Cuba Libre....noční výtržnictví DEN 3 7:00 ....kde to jsem a proč mě bolí hlava?:(
11:00 ehm žalostný pohled ostatních na mou osobu a snaha o vytvoření reportu z Prodigy... Postřeh dne: Všechny britské kapely říkají "Rock for THE people", zřejmě je v názvu gramatická chyba. Vyzívám proto všechny, aby vzali fixu a začali opravovat plakáty.

DEN 1 večer jsme zkoukli Gáju Mesáju s Viktorem Dykem ( Ne, není to Vojta Dyk, pro jistotu upozorňuji, jelikož v tom plavou i kolegové z musicerveru:). Už jste si někdy všimli, že zpívá v určitých polohách jako Eddie Wedder...?
22:00 po pár prvních kapelách jdeme trapně do našeho nestanového městečka a dostáváme vynadáno, že na festivalech se prý před půlnocí spát nechodí..
23:00 osazenstvo vedlejšího auta/stanu si výtku vzalo k srdci a do časných ranních hodin nám boří stany, pouštějí rádio, křičí, tančí a podobné výtržnosti. (PS- máte někdo typ, jak někomu předčasně vybít baterii u auta...?!?)
0:00 nevrlý pán přichází osazenstvu vedlejšího auta/stanu vynadat, že mají ......držet.....nebo jim............ a vypadá to na bitku. Osazenstvo odpovídá, že jsme přece na hudebním festivalu.
1:00 vstáváme pít, protože stejně nemůžeme spát.
4:00 osazenstvo vedlejšího auta/stanu vypíná rádio.
6:30 osazenstvo vedlejšího auta/stanu pouští rádio.
6:31 vyhlašujeme nejneoblíbenějšího účastníka festivalu z vedlejšího auta/stanu. DEN 2 8:00-16:00 rybník. Polospánek. Spáleniny čtvrtého stupně.
17:00 Sbíráme síly na Skunk Anansie,Prodigy apod. Ošetřujeme si spáleniny a přemýšlíme, jestli se dá pít vodka o teplotě cca 80°C....nedoporučuji...
17:30 Postřeh dne - čínské nudle vypadají na festivalech o moc líp, než chutnají.

DEN 1 11:00 34 stupňů. Ucpaná dálnice. Neexistující klimatizace v autě a propocená trička.
13:00 Stavíme stan mimo stanové městečko a hádáme se s pořadateli. Protože se u toho všichni moc potíme, pořadatelé odcházejí.
13:05 Mimo stanové městečko si v našem okolí postavilo stany dalších šestatřicet lidí. Všichni se u toho potí a pořadatelé vztekle dupají na vysílačky..
15:00 Bezva schlazení v rybníku, pivo za čtyři pětky.
16:00 Všichni trošku zapáchají vodou z rybníku. Nevadí, přestříkáme se parfémem jako za středověku..
18:00 Chládek a občerstvení v press stanu, zběžná kontrola facebooku (ještěže netrpím závislosí na Farmville, asi by mě ze stanu po celej fest nedostali...)
18:30 Neznámý kolega evidentně trpící závislostí na Farmville zalévá pole (ano, opravdu jsme na hudebním festivalu)
19:00 Vyráží se na první kapely. Bezradně točím mapkou a pokuším se zorientovat. Hm. s GPSkou v autě to bylo krapet jednodušší.... dnes nás čeká teprve warm up party, ale před vchodem je už dvoukilomterová fronta na pásky. Auto máme z obou stran zablokované, což nám trošku hatí plán na plánovaný nákup lihovin a podobných neduhů, a taky přináší mírný pocit klaustrofobie. A taky fobie, když nemůžete vyjet s autem, už to někdy někdo pojmenoval...?

Ceny Anděl 2009 byly letos opět tak megamegózní, že i reportáže na ně byla škoda. Zde je alespoň několik telefono-foťákových postřehů. Ondřej Brousek (za Ondřejem Soukupem, kterého ještě nepřešel smích, a za pánem v pruhovaném tričku )vyjadřuje serióznost této akce vybraným oděním. Šmity (ex The Prostitutes) a Adam Piaf (The Prostitutes) se baví při ceremoniálu. Škoda, že si nevšimli, že je pódium na druhé straně. Šmity a Adam se čím dál tím víc baví při ceremoniálu. (Po první přestávce se bohužel oba muzikanti rozjuchaně vydali směrem k východu. Zda hledali východ nebo pódium, se nám bohužel nepodařilo zjistit.) Lešek se stydí. Tomáš Klus vyplazuje jazyk na Leška Wronku. (Tento výjev zůstal skryt kvůli procházejícímu pánu s ramenem)