Na svých toulkách Berlínem, které jsem nedávno ukončila jsem viděla a hlavně slyšela přehršle zajímavé hudby. Do top fajv toho, co mě v danou chvíli nejvíce bavilo a pořád baví se dostali i britští Myriad Creatures, kteří stejně jako řada jiných kapel odjeli zkusit své štěstí do pořád hudbě zasvěcené německé metropole. 24. července chystají debutovou desku s názvem "The Right Way To Do Wrong", ze které samozřejmě pochází i debutový singl "Final Call". A proč se mi to líbí? Páč jeden ze zpěváků, tuším že se jmenuje Jamie vypadá jako Arnim Teutoburg-Weiß a to je alespoň pro mě nemalé procento jejich úspěchu v mém soukromém žebříčku (jsem holt ženská, no). Protože si (možná) vypůjčili popěvek od Deichkind z jejich party songu "Krawall und Remmidemi" a protože je to zkrátka děsně catchy.

© mtv.de

Nevím jestli jsem jediná, ale mou tradicí se stalo, že příchodem jara ke mě do sluchátek dorazí vlna lehké depky a nostalgie, kdy mi nejlepším kamarádem je samozřejmě nějaký ten cajďoš největšího kalibru. Letošní rok samozřejmě není výjimkou, i když už lehce slevuji z přecukrovanosti, která byla předtím téměř hlavní podmínkou mého jarního „hitu“. Mým letošním tahákem se stal sympatický ex-hoper Clueso, (pozor! nečíst Kluzo ale pěkně hezky, německy KLYzo) který mě teda začal znenadání bavit víc než, co mě obvykle bavívá. Splňuje všechny moje předpoklady: Lehce triviální, ale poslouchatelné a skvělé texty, které se naštěstí označení kýč lehce vyhnou. Zkrátka nemohla jsem jinak než rodáka z Erfurtu nasadit do vysokých rotací mého last.fm a nelituji. Lituji jen mých známých, kteří ho musí poslouchat se mnou a netváří se u toho moc nadšeně inu jak říká můj kamarád „Poslouchat německy zpívanou hudbu je jak dostat dlažební kostkou do xichtu“.

Link:

Jarní úklid dorazil i do mého počítače. Filtruji a promazávám věci méně potřebné nebo i ty, co mi jsou už k ničemu. A narazila jsem na jedno interview, které nikdy nikde nevyšlo. Jedná se o interview z prosince loňského roku a mnou zpovídaným interpretem byl Peter Fox. Je mi líto jen tak kliknout pravým tlačítkem na myši a dát odstranit, když vím, že jediným, kdo rozhovor četl jsem já sama, proto Vám ho tady zveřejním, protože si myslím, že pár zajímavých myšlenek se tam objevilo. A jelikož věřím v to, že drtivé většině jméno Peter Fox (MySpace.com) zhola nic neříká, berte to prosím jako malé seznámení s interpretem, jehož německy mluvící země v současné době asi nejvíce uznávají a adorují. Ahoj Petere, dneska končí tvoje první turné...
Jo, je to tak. Končím v Berlíně, v mém rodném městě, včera jsem měl tady už jeden koncert, ale na ten dnešní se těším víc, protože na guestlistu není jediné volné místo a přijdou všichni mí přátelé, takže to vidím na oslavu až do rána. Pojďme ale k tvé hudbě. Tvůj první singl "Alles Neu" zaznamenal obrovský úspěch a myslím, že klip k němu se taky povedl. Ale upřímně, neměl jsi strach nasadit v klipu černochům na hlavu masky opic?
Proč? Víš, upřímně je mi u prdele co si o tom ostatní myslí. Kdo za tím vidí nějaký druh diskriminace je to jejich věc. Já jsem si tu masku oblíkl taky a necítil jsem se nějak ponížený. Podle mě jediný problém v tom můžou vidět jen běloši, protože si hned myslí, že to černochy uráží. Navíc ty opičí masky korespondují s názvem mojí desky "Stadtaffe" (Městská opice), ale když jsem ji pojmenovával, myslel jsem tím sebe, nikoho jiného.

Alles Neu
Celý ten klip je natočený v Kreuzbergu na slavné Schlesisches Straße. Byl to náhodný výběr nebo tě k ní něco poutá?
Žiju tam, takže volba nebyla jen tak náhodná. To místo vypadá přesně, jak v představách většiny režisérů. Má něco do sebe. Můj nový videoklip k písni "Schwarz zu Blau" jsem zase natáčel na Warschauer Straße a bude plný grafit a animací, které přesně tohle místo vystihují. Mimochodem bude se tam procházet zase opice. (smích) Takže se můžem jednou dočkat, že po vzoru Die Ärzte a Beatsteaks vystoupíš na pódium a proneseš Ich bin Peter Fox aus Berlin?
Berlin je má obchodní značka, takže se to může stát. Vlastně jsem to už párkrát říkal, ale to bylo ještě s mou kapelou Seeed, ale teď je to prostě jiný... V čem?
Berlín byl vždycky největší a nejspecifičtější město Německa, je to evropský New York, všichni jsou pyšní, že v něm bydlí. Ale někteří z něj dělají cool záležitost. Možná někdy řeknu, že jsem Peter Fox z Berlína, ale spíš jako vtip. Zatím stačí ta propagace na mých fotkách a klipech. Zmínil jsi tvou kapelu Seeed. Jak se tvářili oni, že vydáš sólovku?
Připravoval jsem je na to dlouho, takže zaskočeni určitě nebyli. Chtěl jsem si vyzkoušet jiný styl než se Seeed, nazpíval jsem všechny vokály, což jsem předtím nikdy nedělal a snažil se o to, aby nikdo neřekl, že to zní jako další řadovka od Seeed. Jaký je hlavní rozdíl mezi Peterem Foxem, coby sólovým umělcem a Peterem Foxem, členen Seeed?
Tak hlavně se konečně nemusím dohadovat, kdo by měl zpívat, protože jediný, kdo se staví k mikrofonu jsem já a nad textem si sedá také Peter Fox sám za sebe a napíše ho od počátečního A až po konečné Z. Se Seeed vzniklo těch textů víc a pak se vybíralo to nejlepší z nich. Možná ti to zní cool, ale když si to někdy poslechnu tak vznikly opravdu hodně divný textový sekvence. Jak tě napadlo nahrát všechnu hudbu se symfonickým orchestrem?
Chtěl jsem vytvořit nový styl a to se mi povedlo. Vždycky jsem snil o tom, že budu zpívat s orchestrem za zády. Navíc je smrtelné kombinovat hip hop a dancehall s orchestrem, ale ustál jsem to. Myslím. To vypadá, že jsi si byl úspěchem předem jistý...
Doufal jsem v něj. Před vydáním jsem to pouštěl několika lidem a věděl, že se jim to líbí, takže jsem v ten úspěch věřil.
Haus am See
A šlo to celkem rychle. V červenci jsi v Berlíně koncertoval v jednom z nejmenších klubů, teď jsou to haly a v létě se chystá tvůj první koncert na berlínském stadionu Wuhlheide.
Víš nejdůležitější je víra. Věřil jsem, že dokážu vyprodat klub pro dva tisíce lidí, věřím, že vyprodám stadion pro sedmnáct tisíc diváků. Ale upřímně jsem překvapený a šťastný. (pozn. autora: Koncert ve Wuhlheide byl vyprodán do dvou týdnů, Peter Fox přidal další tři termíny, které byly vyprodány stejnou rychlostí) A věříš i v zahraniční úspěch?
Asi ne. Mé album je nazpíváno v němčině a alfa a omega Petera Foxe je v textech a jsem přesvědčen v to, že mnoho lidí němčina odrazuje. Německo, Rakousko a Švýcarsko, tam se podívám. Možná i do Nizozemska, to je hned za humny a Nizozemci hltají německou hudbu. Se Seeed jsme hráli v Praze a přišlo tisíc lidí to bylo výborné. Beatsteaks a Die Ärzte Roxy vyprodali, proč by to neudělal Peter Fox?
Protože, hrajou-li Die Ärzte v zahraničí tvoří devadesát procent publika němečtí fanoušci, kteří jsou ochotni za nimi jet i do Austrálie a v téhle pozici asi ještě nejsem. Koncerty v zahraničí by byly jako ruská ruleta. Toužíš opravdu po domě na jezeře a dvaceti dětech jak zpíváš v "Haus am See".
Samo sebou. Ok. Otázka na závěr. Kdy se dočkáme následovníka Stadtaffe?
Hodně jsem tento rok pracoval, potřebuju si odpočinout a začít stavět dům na jezeře a zadělávat na dvacet dětí. (smích)

Lambada, makarena nebo třeba ten přihlouplý taneček na píseň Asereje (mělo to nějaké jméno?). Na všechno se trsalo jak o život a po celém světě. V Německu teď frčí tančit „Bibo“. A víte, co je nejhorší? Ta písnička je tak strašná až je naprosto skvělá. O víkendu jsem taky „bibovala“ a vlastně mi to vůbec nepřišlo trapný, až teď když se koukám na ten klip. Jen doufám, že se to nepřikutálí k Vám do Česka, vsadím boty, že by Bibo tančil v IFPI na prvním místě minimálně devět týdnů. *pokus o vtip*

Jsem asi divná. Mezi tím, co ostatní odsuzují všechny hudební soutěže SuperStar začínaje, Eurovizí konče, já si je nikdy nenechám ujít. Důvod? Ráda kritizuju, polemizuju a odsuzuju. Brambůrky a láhev vína, která většinou během toho večera padne, je už jen přidaná hodnota. Včera byl opět „můj“ den! Německá televize ProSieben dávala každoroční soutěž Bundesvision Song Constest, pozor neplést s Eurovision Song Contest. Třináct bundes republik a tři města (Berlin, Hamburg a Bremen) zastupuje vybraný interpret, který se v dané lokalitě narodil nebo tam žije. Vybere nějakou svou dosud nevydanou píseň a pak se prostě jednoduše hlasuje o tom, kdo byl nejlepší, zkrátka princip jednoduchý jako facka. S tím rozdílem, že u nás ty písně většinou upadají do zapomnění nebo do škatulky kýč, tam nebojím se říct, mají písně opravdu šmrnc, kvalitu a vítěz, popřípadě ten, co skončil druhý, se následující týdny vždy těší vysokým prodejům svých desek a singlů, načež vítězství se s ním všude táhne a při každé možné příležitosti zmiňuje. Shrnu to do jedné věty, je to zkrátka prestiž. Guten Morgen, Berlin! Včerejší klání se konalo v Potsdami (Brandenburg) a mělo dva obrovské favority. Polarkreis 18, kteří se teď zničehonic objevili na německé scéně a přes noc se stali idoly půlky Německa, tentokrát jim ale nejvíce drželi palce lidé v Sachsen. A Peter Fox. Pokud jsem u Polarkreis 18 napsala, že se přes noc stali idoly půlky Německa, tak Péťa Foxů se stal idol celého Německa, takže záleželo jen, jak moc silný patriotismus hlasující má, a zda pošle hlas i interpretovi z jiné spolkové země. Bydlím v Berlíně, takže mé sympatie k ex-členovi Seeed byly více než jasné. Naštěstí se překvapení nekonalo a všichni uznali, že Peter Fox aus Berlin mit Schwarz zu Blau byl jednoznačně nejlepší a já měla zase důvod na oslavu otevřít tu zmrzlinu, co se na mě smála už delší dobu. Ale bez legrace, prostě vyhrál ten pravý a nikdo mi to nevymluví.
"Schwarz zu Blau"