Adolfu Vitáčkovi, dřívějšímu bubeníkovi Plexis, Wanastowek nebo Orlíku, vyjde v létě sólová deska. Na ní se mimo jiné jeho skladby objeví také ty, které složil pro své dřívější kapely. Novou podobu tak dostane i pomalá "Promiň", kterou Vitáček napsal své manželce a natočil na debut Plexis "Půlnoční rebel". Připomenout si ji můžete na videu níže. Ještě však novinka k chystané desce - podle posledních informací pozval Vitáček k natáčení také frontmana Plexis Petra Hoška. Po dvaceti letech tak dojde k nové spolupráci dřívějších kapelních kolegů (Vitáček v Plexis bubnoval od samého začátku v roce 1984).

Zóna A patří k nejvýznamnějším slovenským punkrockovým představitelům, vloni v dubnu od jejího vzniku již pětadvacet let. Výročí kapela oslavila spolu s další legendární partou Slobodnou Európou společným turné, během kterého došlo samozřejmě i na několik českých zastávek, mimojiné v Olomouci. Jak nyní uvedl kytarista Revo pro server Punk.cz, je připraveno také best of album se čtyřmi novými skladbami, ovšem z objektivních důvodů zatím nedošlo k jeho realizaci. Kořeny Zóny A lze dohledat na samém začátku 80. let v kapele Paradox, která kde tehdejších hlasů zněla jako slovenští Sex Pistols. Paradox fungoval celé tři roky, začátkem roku 1984 odehrává poslední koncert, zpěvák Koňýk a kytarista Leďo zakládají Zónu A, s sebou si z repertoáru Paradoxu berou i několik písní, mimojiné "Dievča zo Šanghaja". Video dle popisu pochází z roku 1985, tak si můžete poslechnout, jak to Zóně před pětadvaceti lety hrálo.

Soukromé dění okolo zpěvačky Ivety Bartošové je pomalu každodenním tématem bulvárního tisku a jistě tomu tak bude i přes zprávu, kterou včera vyslalo do světa Ivetino vydavatelství - 17. prosince vyjde její nová deska "Když ticho zpívá", pojmenovaná podle singlu, který by již měl brázdit rozhlasové vlny. Album obsahuje jedenáct vánočních koled a právě zmíněný singl, všechny skladby byly natočeny za smyčcového doprovodu Bohemian Symphony Orchestra Prague pod producentským dohledem Karla Maříka. K dostání bude za 49 Kč v trafikách, což nemusí být pro rehabilitaci pošramocené pověsti zpěvačky úplně nejlepší. Každopádně je vydání nové desky důvod k malé vzpomínce - dnes mi to připadá směšné, ale prý jsem měl Ivetu v dětství rád. Něco na tom možná bude, protože její hit "Léto", který vzešel z tehdejší spolupráce s Kroky Františka Janečka, si celkem dobře pamatuji ... a vy můžete nyní vzpomenout také.

© osobnosti.cz

P. B. Ch. alias občanským jménem Petr Chovanec (B znamená doplněk Břetislav) proslul zejména jako baskytarista kapel Lucie a Wanastowi Vjecy. Zatímco z Wanastowek nikdy neutekl, do Lucie při jejím chystaném comebacku na přelomu let 1993 a 1994 nenaskočil. Prý kvůli lenosti, což ovšem koliduje s tím, že P. B. Ch. byl po Davidu Kollerovi druhý, kdo ze členů Lucie vydal svoji sólovou desku - to se čekalo spíše od Roberta Kodyma, a ještě navíc si na ni většinu nástrojů natočil sám. Eponymní kytarové album vyšlo v roce 1994, jako singl byla vybrána píseň ve středním tempu "Nechci", ke které vznikl také videoklip. Protože však nelze video vložit přímo sem, musíte si ho přehrát na tomto odkazu. Proč však vzpomínat zrovna na P. B. Ch., když Lucii nedávno vyšla kompilace "The Best Of"? Chovanec má totiž prý dokončenu svoji novou desku a nebude trvat dlouho a vypustí ji do světa ...

Končí rok 2009, rok punku, jak jej nazvali členové Visacího zámku. Myšlenky punku včetně té nejnovější říkající, že "Prezident je buzna", snad všichni dostatečně pochopili, vždyť těch festivalů, kde Visáči hráli bylo poměrně dost, a Old Punk Tour se Třemi sestrami hlásilo většinou "Vyprodáno". Devátý prosincový den si Visáči své žáky přezkouší na narozeninovém koncertě v Brně. Pánové Haubert, Pixies a spol. však mohou mladší ročníky zaskočit třeba touto otázkou: Pamatujete na náš klip "Cigára"? Co v něm děje? Abyste nebyli nahraní, tak si ho raději níže zhlédněte a připomeňte, ať vás Pixies nemusí vyfuckovat jako balkony Lucerny na oslavě 25 let kapely ... Mimochodem, takhle znějí "Cigára" ve smyčcové úpravě (pochází z DVD "25 let Visacího zámku"):

© ocko.idnes.cz

Není to tak dávno, co zkřížili nám cestu, přesto se od doby, kdy Divocí Billové vystrčili z Úval růžky, toho spousta událo. Tak třeba po hitovém debutu "Propustka do pekel", přišla nejprve drobet klidnější "sVatá pravda", aby ji pak vystřídalo téměř akustické popové album "Mezi nima", po jehož poslechu někteří dosud skalní fans kapelu zavrhli, na druhou stranu se ovšem fanouškovská základna rozrostla o dívky mladé i mladší a lidičky, kteří dříve nevěřili, že banjo používá někdo jiný než Ivan Mládek, který v té době ještě měl na Nově své estrády. Záznam z Lucerny pak ale mnohé popové rozsudky smetl na čas ze stolu. Pozdější záznam z Rock for People už takovou sílu neměl, asi ji po kouskách někde roztrousil čmelák ... Na koncerty Divokýho Billa jsem ve Svitavách chodil rok co rok a pokaždé zde bylo více a více lidí a Billové hřměli z většího a většího pódia, ale ten úplně první koncert Billů, na tehdy snad posledním ročníku svitavského Rock live festu, jsem slyšel pouze z okna. Tedy koncert, spíše jednu písničku, neměl jsem potuchy, kdo to vůbec hraje a hlavně přes bariéru stromů to znělo prostě divně. A pak vypukla "Billománie", a kdo neskákal na "Plakala", nebyl Čech, ani Moravan či Slezan. A já brzy přišel na to, kdože to tam tenkrát na Cihelně hrál a co to bylo za song ... P.S.: 11. listopadu by měla vyjít nová deska s názvem "Mlsná" a prý se na ní Billové vrací ke svým (ne)dávným kořenům.

Kurtizány z 25. Avenue, snad nejslavnější to české "lehké holky", v současnosti dokončují v nové sestavě novou desku, brzy se také objeví čerstvě dodělané video k pecce "Ubiquity 5", která minimálně svým názvem upomíná na kořeny kapely. S deskou "Ubiqiuty" Kurtizány, či spíše kurtizáni debutovali v roce 1993 po vítězství ve vyhledávací soutěži Marlboro Rock-In. Z té doby také pochází klip k "Transvestitovi", předposlední písni z debutu, ze které si z dob nočního civění na Andělovu Velkou noční hudbu pamatuji hlavně Simonovo řvaní "Už vím, proč se zvrací". Přitom ta písnička začíná tak relativně jemně ...

© Petr Klapper / musicserver.cz

Na webu Vypsané fiXy, která minulý týden vypustila do světa svoji pátou řadovku "Klenot", se ve fóru dumá nad tím, jestli je kolega Lukáš Benda v souvislosti s jeho recenzí inkriminovaného alba debil nebo kretén. S názorem některých fanoušků lze polemizovat těžce, jisté je jedině to, že desku natočila čtyřka týpků ne nepodobných hipíkům, kteří se otevřeně hlásí k městu perníku alias San Piegu alias Pardubicím. V recenzích "Klenotu" je často také zmiňována předchozí deska "Fenomén", občas někdo výtáhne "Krásu nesmírnou" - kterou jsem si jen tak mimochodem pořídil před dvěma dny na originálním cd a nechápu, co komu na ní vadí. Proč ale nejít v těch vzpomínkách ještě třeba dále? Třeba takový klip k úvodní pecce "Štěstí Jimi Dixona" z druhé desky "Bestiálně šťastní" je v současnosti, kdy se na televizní obrazovky vrátila SuperStar, zase aktuální. A hlavně vtipný a trefný a protože z oficiálního Youtube kanálu Vypsané fiXy nejde do článku video vložit, tak si jej můžete připomenout kliknutím na tento odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=lid6JKwL5uE .

Jak jsem slíbil, tak také plním. Podíváme se ještě jednou do ranečku jménem Lucie, který v průběhu devadesátých let sypal jeden hit za druhým. Píseň "Jdem dál" pochází z debutové desky Lucie, klip k ní byl poskládán v době prvního luciánského rozkolu - na turné k druhé desce "In the Sky" vztahy ve čtveřici David Koller, Robert Kodym, P. B. Ch. a Michal Dvořák nebyly zrovna nejrůžovější, ba naopak spíš byly docela černé. Po posledním koncertu turné Lucie na čas zmizela v propadlišti hudebních dějin, se sólovou deskou přišel Koller i Wanastowi Vjecy. Všichni víme, že to bylo jen ticho před bouří "Černých koček, mokrých žab", ale soudě dle načtených článků o Lucii v té době padlo mnoho slz. O sedmnáct let později, kdy by se prý měla chystat výběrovka toho nejlepšího od asi už navždy spící Lucie, můžeme klip k "Jdem dál" brát jako zajímavý historický dokument z počátků kapely. Jen si dobře prohlédněte ty černobílé záběry - Kodym kuřák a s krátkými vlasy, Koller v diskotékové taneční kreaci ... no možná se k Lucii ještě vrátíme někdy příště ...

Mnozí si jistě právě klepete na čelo. Kdo by si tuhle písničku nepamatoval? Vždyť každý přece ví, že Lucie patřila v 90. letech ke špičce české populární hudby a "Troubit na trumpety by se nám líbilo" k jejím základním hitům. Dokonce prý snad jde o píseň, která zazněla na každém koncertu Lucie, i v diskografii ji najdete, nepočítám-li live verze z Lucerny (1992) a z Opery (2002), třikrát - prvně jako singl (před dvaceti lety), po revoluci na eponymním debutu a následně ještě ve zrychlené verzi na albu Pohyby (1996), přičemž je zajímavé, že na turné k této desce ji hráli spíše funkově než punkově ... Klip k "Trumpetám" ovšem zase tak často k vidění není, já osobně ho pouze několikrát viděl v dřívější Andělově Velké noční hudbě. Snad bude součástí kompilace nejlepších hitů Lucie, která má dle tvrzení Davida Kollera v posledním srpnovém Reflexu vyjít v průběhu podzimu, i DVD se všemi videoklipy (ještě si v budoucnu nějaké připomeneme), protože je mnohdy opravdu na co koukat. A kdyby byl součástí nové bestofky také nějaký dosud nepublikovaný záznam z koncertu ... a vůbec kdyby Robert Kodym opustil svůj zámek a šel na kafe s Davidem Kollerem a připravili třeba malé vzpomínkové turné, nikdo by se nezlobil ... A ještě verze z Pavlíčkova Kloboučku ...